Společně pro důstojný závěr života: Zástupci domovů, nemocnice, záchranky i hospice se opět sešli u jednoho stolu

Předávání důležitých informací bez zbytečných prodlev, méně stresujících převozů do nemocnice a především možnost zůstat co nejdéle v prostředí, které klient dobře zná. To byla hlavní témata druhého ročníku meziprofesního setkání u Kulatého stolu paliativní péče, který se uskutečnil 23. září 2026 v Rožnově pod Radhoštěm.

Setkání spojilo zástupce různých profesí a služeb, které se podílejí na péči o seniory v našem regionu. U jednoho stolu se sešli zástupci Sociálních služeb Vsetín, lékaři a další odborníci z Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje a pracovníci Mobilního hospice Strom života.

Domov jako bezpečné místo až do konce

Když se zdravotní stav člověka nevratně zhoršuje, přejí si klienti i jejich rodiny především klid, úlevu od bolesti a možnost zůstat v prostředí, které znají. Aby bylo možné toto přání respektovat i v situacích, kdy se zdravotní stav náhle zhorší, je důležitá spolupráce všech, kteří o člověka pečují.

Paliativní péče v našich domovech vychází z lidského přístupu, úcty k životnímu příběhu klienta a otevřené komunikace s jeho rodinou. Důležitá je také spolupráce se záchranáři a nemocničními lékaři, která může pomoci předcházet zbytečným a náročným hospitalizacím.

„Paliativní péče v našich domovech staví na lidskosti, úctě k životnímu příběhu a otevřené komunikaci s rodinou. Abychom však dokázali předejít zbytečným a náročným hospitalizacím v nemocnicích, musíme úzce spolupracovat se záchranáři i nemocničními lékaři. Právě toto setkání ukázalo, že všichni táhneme za jeden provaz.“ – vedení Sociálních služeb Vsetín

Co přinesl letošní Kulatý stůl

Zářijové setkání přineslo také konkrétní dohody a praktická řešení, která mohou usnadnit péči o klienty a jejich blízké.

Paliativní obálka pro případ transportu

Jedním z konkrétních výsledků je vytvoření standardizované „Paliativní obálky“, tedy složky dokumentů, kterou personál předává záchranářům a následně také lékařům v nemocnici.

Obálka obsahuje informace o aktuální medikaci a také Průvodce budoucí péčí. Ten popisuje přání, hodnoty a stanovené limity péče konkrétního klienta. Zdravotníci tak mají při případném převozu k dispozici důležité informace o tom, jakou péči si klient přeje a jaká péče je pro něj vhodná.

Šetrnější postup při zásahu záchranné služby

Záchranáři Zlínského kraje představili také využití speciálního screeningového nástroje přímo v terénu. Pokud se potvrdí, že se jedná o klienta v pokročilé fázi onemocnění, mohou záchranáři při dalším postupu zohlednit možnost ponechat klienta v jeho pokoji v domově a zaměřit se na zaléčení jeho obtíží přímo na místě, pokud si klient nebo jeho rodina nepřejí jiný postup.

Méně zbytečných převozů a cestování

Účastníci se věnovali také lékařským kontrolám u těžce imobilních klientů. Cílem je omezit náročné převozy do odborných ambulancí tam, kde nejsou nezbytné. Lékaři domovů mohou v těchto případech využívat dálkové konzultace a vyšetření přímo na pokoji klienta.

Rodina zůstává důležitou součástí péče

Nedílnou součástí paliativní péče je také komunikace s rodinou a blízkými klienta. Při zhoršení zdravotního stavu se společně setkává rodina, ošetřující tým a koordinátor paliativní péče, aby se domluvili na dalším postupu.

Rodina tak získává informace o zdravotním stavu svého blízkého a o tom, jak bude další péče probíhat. Ošetřovatelský tým má zároveň jasně stanovený postup, který vychází z přání a potřeb klienta.

Druhý ročník Kulatého stolu paliativní péče tak navázal na spolupráci mezi sociálními a zdravotními službami na Rožnovsku a Valašskomeziříčsku. Společné setkání vytvořilo prostor pro sdílení zkušeností, předávání informací a hledání konkrétních postupů, které mohou pomoci při péči o klienty v závěru života.

Děkujeme všem partnerům za účast, otevřenou komunikaci a spolupráci 🌻

Jubilejní 20. ročník konferencí v Litomyšli: Odborníci diskutovali o budoucnosti sociální péče i nebezpečí alkoholové demence

Ve dnech 2. až 4. září 2026 se Litomyšl stala centrem setkání předních odborníků z oblasti sociální péče, psychologie, práva a ekonomie. Konal se zde jubilejní 20. ročník prestižní konference Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21. století. Každoročně tato událost přináší hluboké vhledy do aktuálních výzev sociálních služeb a vytváří prostor pro sdílení příkladů dobré praxe.

Zvučná jména a široký záběr témat

Program jubilejního ročníku byl mimořádně pestrý a nabídnul vystoupení řady renomovaných osobností:

• Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., známý psycholog,
• PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., odbornice na klinickou psychologii, lidské vztahy a komunikaci,
• PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., dr. h. c., soudní znalkyně a uznávaná expertka na pomoc obětem trestných činů a domácí násilí,
• Ing. Ladislav Průša, CSc., z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě,
• Pavel Kysilka, prezident festivalu Smetanova Litomyšl, zakladatel Galerie na Milovské huti a bývalý guvernér ČNB,
• Magdalena Toušová, DiS., poradkyně pro pozůstalé.

V letošním roce patřil mezi pozvané odborníky i ředitel Sociálních služeb Vsetín (dále SSLVS), Mgr. Karel Matocha, MBA. Zúčastněným nabídnul přednášku o alkoholové demenci a představil sociální práci s osobami s duševním onemocněním způsobeným užíváním alkoholu. Ve své prezentaci dále přiblížil spektrum služeb, které naší organizace poskytuje, mluvil o podpoře pracovníků v SSLVS a představil také dokumentární film z Pržna, který vznikl v rámci projektu Nová Šance.

Odkaz na reportáž z konference ZDE.

Hledání nových cest a podpora těm, kteří pomáhají

Sdílení zkušeností na akcích, jako byla konference v Litomyšli, ukazuje, jak důležitá je prevence, včasná diagnostika i dostupnost specializovaných sociálních služeb. V SSLVS usilujeme o to, abychom klientům s těmito specifickými potřebami poskytovali odbornou péči s lidským přístupem a zároveň vytvářeli stabilní zázemí a kvalitní podporu pro naše pracovníky, kteří se této náročné práci denně věnují.

Při práci s klienty se snažíme stavět na principu metody CARe (Comprehensive Approach to Rehabilitation – Komplexní přístup k rehabilitaci). Tento moderní přístup se nezaměřuje pouze na diagnózu či omezení člověka, ale staví na jeho silných stránkách, individuálních přáních a podporuje jeho osobní zotavení a soběstačnost.

O tom, jak metoda CARe funguje v praxi a jak konkrétně pomáhá našim klientům i pracovníkům, se brzy dočtete v novém sekci na našem webu.

Pokračujeme na cestě CARe: V Pržně se potkali odborníci i pracovníci sociálních služeb

Ve dnech 10. a 11. září proběhla v Pržně unikátní vzdělávací a propojovací akce pod názvem „Pokračujeme na cestě CARe“. Akci uspořádali pracovníci Domova se zvláštním režimem Pržno ve spolupráci s Mgr. Janou Pluhaříkovou-Pomajzlovou a Mgr. Jurajem Merendiakem z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Dva dny plné workshopů, přednášek a otevřených diskusí ukázaly, jak obrovský smysl má propojování organizací, vzájemné poznávání a sdílení zkušeností z praxe.

Zotavení jako hlavní cíl sociální práce

Hlavním tématem celého setkání bylo seznámení účastníků s metodou CARe (Comprehensive Approach to Rehabilitation). Tento moderní přístup staví na podpoře zotavení (recovery) osob s duševním onemocněním. Namísto soustředění se na samotnou diagnózu či omezení klienta se zaměřuje na jeho silné stránky, osobní přání, rozvoj soběstačnosti a kvalitu života v přirozeném prostředí.

Pestrý program a sdílení dobré praxe

Účastníci si mohli vybrat z bohaté nabídky přednášek a workshopů zaměřených na konkrétní výzvy i příklady dobré praxe. Mezi hlavními tématy rezonovalo:

• Organizace zaměřená na zotavení a transformace Domova se zvláštním režimem Pržno,
• Práce se zdroji – jak efektivně zapojit rodinu do procesu zotavování,
• Zranitelnost a závislost – jak žijeme se svou zranitelností a jaká jsou specifika zotavení při návykových nemocech,
• Zkušenosti z terénu – sdílení dobré praxe z transformace Emina zámku nebo z provozu Centra duševního zdraví Kroměříž.

Poděkování partnerům a účastníkům

Vydařená akce proběhla za významné podpory Obce Pržno a Farního sboru ČCE Pržno, kterým tímto srdečně děkujeme za vstřícnost, azyl a aktivní zapojení.

Velké poděkování patří také všem kolegům a kolegyním ze sociálních služeb, kteří přijeli sdílet svou praxi, i těm, kteří s otevřeností naslouchali a zapojovali se do diskusí. Výsledkem byla úžasná, inspirativní a spojující atmosféra.

„Vidíme, že takové akce mají obrovský smysl. Přinášejí mnoho dobrého do života klientů sociálních služeb a zároveň prohlubují profesionalitu a kvalitu naší práce.“ – Eva Juřičková

Těšíme se na další společné kroky na cestě CARe!

Den duševního zdraví: Zastavte se, zpomalte a nadechněte se

Srdečně vás zveme na 17. ročník osvětové a destigmatizační akce Den duševního zdraví, kterou spolupořádáme v čtvrtek 17. září 2026. Panská zahrada na Vsetíně se od 13:00 do 17:00 hodin promění v příjemný prostor věnovaný duševní pohodě, sebepoznání a osobnímu rozvoji.

V naší organizaci si uvědomujeme, že péče o druhé začíná u toho, jak pečujeme o sebe i o prostředí, ve kterém všichni společně žijeme a pracujeme. Duševní pohoda našich klientů i našich zaměstnanců je pro nás dlouhodobě důležitá.

I proto se rádi zapojujeme do přípravy akce, která toto téma přináší mezi širší veřejnost. Přijďte si s námi odpočinout od všedního spěchu, vyzkoušet něco nového nebo se jen tak zastavit a popovídat si.

Na co se v Panské zahradě můžete těšit?

• Tvořivé a zážitkové dílny: Vyzkoušíte si arteterapii, aromaterapii, ergoterapeutické techniky nebo cvičení zaměřené na podporu paměti.
• Relaxace a vědomý pohyb: Připravujeme aktivity inspirované přírodou, hudební aktivizaci i techniky mindfulness.
• Workshopy a otevřená setkání: Čekají vás besedy na témata spojená s duševní rovnováhou i prevencí závislostí.
• Pohodová atmosféra: O hudební doprovod se postará duo Vera a José se svými známými covery naživo.

Duševní pohoda není náhoda
Program v parku vyvrcholí v 17:00 hodin, ale tím náš společný Den duševního zdraví nekončí. Od 18:00 do 19:00 hodin vás zveme do Masarykovy veřejné knihovny Vsetín na přednášku Ireny Smékalové s názvem „Duševní pohoda není náhoda“.

Vstup na všechny aktivity i večerní přednášku je zdarma.

Přijďte strávit příjemné odpoledne naplněné inspirací, vzájemnou podporou a lidskou blízkostí. Těšíme se na vás!

Carpe diem

O odvaze mluvit o věcech, na které často nemáme čas

Jak mluvit o přáních člověka v závěru života? Kde jsou hranice autonomie a důstojnosti? A jak zajistit, aby péče odpovídala tomu, co si člověk skutečně přeje?

Právě podobným otázkám se věnovala letošní konference Carpe Diem pořádaná organizací MEDICA Třinec ve dnech 9.–10. června 2026 na Fojtství Oldřichovice. Mezi stovkami účastníků byly také naše kolegyně Lenka Kalužová, centrální koordinátorka paliativní péče, Magdalena Stejskalová, náměstkyně pro kvalitu, a koordinátorky paliativní péče Eva Štěpánková  z DS Jasenka a Kristýna Boráková z DS Karolinka.

Paliativní péče je oblast, které se v Sociálních službách Vsetín dlouhodobě věnujeme. O to cennější je možnost setkávat se s odborníky z různých profesí, sdílet zkušenosti a otevírat témata, která nemají jednoduché odpovědi.

Jedním z nejsilnějších témat konference byla diskuse o eutanazii. Organizátoři už v anotaci programu upozorňovali, že nechtějí nabízet rychlé soudy ani černobílá řešení. Cílem bylo vytvořit prostor pro poctivou, odbornou a lidskou diskusi, ve které zazní argumenty lékařů, etiků i profesionálů doprovázejících nemocné v situacích velké zranitelnosti.

Právě tento přístup zaujal naše kolegyně nejvíce. Debata totiž nebyla vedena jako střet dvou nesmiřitelných táborů, ale jako snaha porozumět složitému tématu ze všech stran.

Silným momentem byl také historický exkurz do období nacistického Německa a Rakouska. Účastníci se mohli seznámit s tím, jak program Aktion T4 vedl k systematickému usmrcování lidí s mentálním postižením, duševním onemocněním a dalších osob, které byly označeny za „nehodné života“. Přestože tato tragická kapitola evropských dějin není totožná s dnešní debatou o dobrovolné eutanazii, pomáhá pochopit, proč je právě v německy mluvících zemích toto téma dodnes mimořádně citlivé.

Pro mnohé účastníky šlo o důležitý aha moment. Ukázal, že současné postoje k eutanazii nejsou utvářeny pouze medicínou, právem nebo etikou, ale také historickou zkušeností. A že pro skutečné porozumění různým názorům je potřeba znát i souvislosti, které se na první pohled nemusí zdát zřejmé.

Zajímavou inspiraci přinesla také prezentace nové příručky Centra paliativní péče zaměřené na spolupráci poskytovatelů sociálních služeb se zdravotnickou záchrannou službou. Publikace reaguje na situace, kdy dochází k náhlému zhoršení zdravotního stavu klienta, a nabízí doporučení, jak efektivně komunikovat mezi sociální službou, zdravotníky, rodinou i samotným klientem.

Cílem není omezovat zdravotní péči, ale zajistit, aby rozhodování v krizových situacích co nejvíce respektovalo přání klienta, jeho aktuální stav a předem domluvený plán péče. Právě spolupráce mezi sociálními službami a zdravotnickou záchrannou službou bývá v těchto okamžicích klíčová.

Pro naše kolegyně bylo zajímavé sledovat, jak blízká je terminologie příručky tomu, jak o paliativní péči mluvíme v Sociálních službách Vsetín. Není to náhoda. Při rozvoji paliativní péče jsme dlouhodobě čerpali ze zkušeností a metodik Centra paliativní péče a řada pojmů i principů, které dnes používáme při plánování péče a komunikaci s klienty a jejich rodinami, vychází právě z tohoto prostředí.

Potěšující proto bylo zjištění, že přístup, který se v odborné komunitě stále více prosazuje jako standard dobré praxe, je v mnoha ohledech v souladu s cestou, kterou jsme se vydali již před několika lety.

Konference Carpe Diem opět ukázala, že kvalitní paliativní péče není pouze otázkou odborných postupů. Stojí také na schopnosti naslouchat, vést citlivé rozhovory a hledat společně odpovědi i na otázky, které nemají jednoduché řešení.

A právě proto má smysl se stále vzdělávat, sdílet zkušenosti a posouvat péči o krok dál. Ne proto, že bychom stáli na začátku cesty. Ale proto, že každé nové setkání, každá inspirace a každý nový pohled nám pomáhají poskytovat ještě lepší podporu lidem, kteří nás potřebují.

Pod valašským sluncem se rodí nová energie

Slunce je součástí našeho příběhu i našeho loga. Provází nás na cestě za důstojným životem lidí, kterým poskytujeme podporu. Nyní nám bude pomáhat také zcela prakticky – jako zdroj čisté energie pro naše služby.

Na několika objektech Sociálních služeb Vsetín právě probíhá instalace fotovoltaických elektráren, které přispějí k energeticky úspornějšímu a ekologičtějšímu provozu našich zařízení. Projekt zahrnuje celkem šest objektů organizace a jeho cílem je využít sílu slunce k výrobě elektrické energie přímo v místě poskytování služeb.

První z plánovaných elektráren již byla dokončena na objektu Chráněného bydlení Rokytnice. V současné době pokračují práce na Domově pro seniory Jasenka a v Chráněném bydlení Rožnov pod Radhoštěm. Postupně budou fotovoltaické panely instalovány také na dalších objektech organizace.

Celkově projekt zahrnuje:

• Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Valašské Meziříčí,
• Domov pro osoby se zdravotním postižením Valašské Meziříčí,
• Chráněné bydlení Rožnov pod Radhoštěm,
• Domov pro seniory Jasenka,
• Domov pro osoby se zdravotním postižením Zašová,
• Chráněné bydlení Vsetín.

Po dokončení budou mít všechny instalované elektrárny celkový výkon 173,81 kWp. Vyrobená energie pomůže pokrýt část spotřeby jednotlivých zařízení a přispěje ke snížení energetické náročnosti jejich provozu.

Každá ušetřená koruna za energie znamená více prostředků, které mohou být využity tam, kde jsou nejvíce potřeba – ve prospěch klientů a rozvoje služeb. Vedle ekonomického přínosu představuje projekt také krok k odpovědnějšímu přístupu k životnímu prostředí a k využívání obnovitelných zdrojů energie.

Možná si změny na střechách našich budov všimnete jen jako řady tmavých panelů. Pro nás však představují něco víc. Jsou symbolem toho, že i tradiční sociální služby mohou hledat moderní a udržitelná řešení, která pomáhají lidem i místu, kde žijeme.

Pod valašským sluncem tak nevzniká jen energie pro naše budovy. Rodí se energie pro budoucnost našich služeb.

Projekt FVE Sociální služby Vsetín je spolufinancován Evropskou unií ze systému pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Cílem projektu je instalace fotovoltaických elektráren na šesti objektech organizace o celkovém instalovaném výkonu 173,81 kWp. Termín realizace projektu je 04/2026–11/2026.

Tato akce je realizována s finanční výpomocí Zlínského kraje.

Bez komunikace nebudou lidé. Bez lidí nebudou služby.

 V uplynulých týdnech jsme měli možnost spolupracovat se studenty předmětu Sociální marketing FMK, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením doc. Ing. Pavly Staňkové, Ph.D. A upřímně? To, co studenti během svých prezentací předvedli, bylo nad očekávání inspirativní.

Celkem prezentovalo 13 týmů. Každý z nich měl za úkol vytvořit autentickou minikampaň zaměřenou na mladé lidi a práci v sociálních službách. Téma, které není jednoduché. Téma, které se dotýká budoucnosti péče o seniory, lidí s hendikepem i celého systému sociálních služeb.

Často máme tendenci vnímat marketing v sociálních službách jako něco „navíc“. Jako něco méně důležitého než samotná péče. Jenže realita je jiná.

Ano — kvalita služby je vždy na prvním místě. Ale pokud o nás mladí lidé neuslyší, pokud nebudeme umět vysvětlit smysl této práce, pokud nedokážeme ukázat její lidskost, autenticitu a hodnotu… kdo bude v sociálních službách pracovat za deset let?

A právě studenti ukázali, že nad tímto tématem umí přemýšlet neuvěřitelně citlivě, kreativně a zároveň prakticky.

Nevytvářeli jen „hezké kampaně“. Přemýšleli nad:

• skutečnými obavami mladých lidí,
• jejich motivací,
• jazykem, kterému rozumí,
• kanály, kde se opravdu pohybují,
• tím, co člověka zastaví v nekonečném scrollování,
• ale i nad tím, jak by šlo kampaně reálně měřit a uvést do praxe.

Některé týmy vytvořily vlastní microsite, jiné natočily reels nebo navrhly guerilla marketingové aktivity. Jeden tým vytvořil vlastního maskota. Někteří studenti dokonce navštívili domov pro seniory, aby „nasáli atmosféru“ a pochopili realitu práce zblízka. Další přišli s detailním harmonogramem, rozpočtem i KPI.

A víte, co bylo možná nejhezčí?

Že z těch prezentací bylo cítit, že jim to nebylo jedno.

Museli jsme vybrat tři vítězné týmy. Ale upřímně — pro mě byli vítězové všichni.

Protože každý z nich ukázal něco, co sociální služby dnes potřebují možná stejně jako finance nebo nové budovy:
novou energii, nové přemýšlení a odvahu komunikovat jinak.

Moc děkujeme všem studentům za jejich čas, kreativitu a nasazení. Velké poděkování patří také za důvěru, podporu a skvělé vedení studentů.

A já už teď vím, že některé nápady rozhodně nezůstanou jen ve školních prezentacích 😊

Mnohokrát děkujeme,

za Sociální služby Vsetín, p.o. Peťa Tůmová, PR

Poslední věci člověka

Když se o odcházení mluví otevřeně.

Ještě jednou vystoupit na Lysou horu. To bylo poslední velké přání paní Věrky. Na besedě o paliativní péči ve Vsetíně zazněl její příběh – a také to, že se díky pomoci lidí kolem ní podařilo toto přání splnit.

Právě podobné příběhy připomínají, že i závěr života může být naplněný blízkostí, důstojností a někdy i splněnými přáními.

Ve společenském sále Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně se proto v úterý 10. března sešly desítky lidí na besedě „Poslední věci člověka – co potřebujeme vědět o odcházení“, která byla součástí projektu Paliativa Vsetín.

Hlavním hostem večera byla Andrea Radomská, zdravotní sestra, sociální pracovnice a poradkyně pro pozůstalé z Ostravy, která už téměř třicet let doprovází lidi na konci života.

„Smrt patří k životu. Dříve lidé umírali přirozeně doma mezi svými blízkými a nebáli jsme se o odcházení mluvit. Dnes se tomuto tématu často vyhýbáme, a přitom otevřený rozhovor může přinést velkou úlevu,“ zaznělo během setkání.

Beseda nabídla nejen lidské příběhy, ale také praktické informace o možnostech paliativní péče – například o mobilních hospicích, domácí péči nebo podpoře pro rodiny v období nemoci i po ztrátě blízkého.

Proč je pro nás paliativní péče důležitá

Do projektu Paliativa Vsetín jsme se zapojili také my v Sociálních službách Vsetín. Důvod je jednoduchý: většina lidí, kteří přicházejí do domova pro seniory, je ve věku nebo zdravotní situaci, kdy je důležité přemýšlet nejen o léčbě, ale také o kvalitě života, úlevě od bolesti a důstojném doprovázení.

Proto u nás není paliativní péče až „poslední službou“.
Naopak – paliativní přístup je přirozenou součástí péče o každého klienta od chvíle, kdy k nám přichází.

Známý člověk, jeho životní příběh, jeho hodnoty a přání – to vše je pro nás důležité při plánování péče. Naším cílem je, aby se klienti cítili bezpečně, aby netrpěli bolestí a aby měli kolem sebe své blízké i ve chvílích, kdy se jejich zdravotní stav zhoršuje.

Koordinátorky paliativní péče v každém domově

Abychom dokázali tuto péči dobře rozvíjet, máme v každém domově pro seniory koordinátorku paliativní péče, která pomáhá týmům pracovníků i rodinám klientů orientovat se v náročných situacích.

Od loňského roku tuto oblast navíc zastřešuje centrální koordinátorka paliativní péče Lenka Kalužová, která podporuje jednotlivé týmy, propojuje spolupráci s odborníky a pomáhá rozvíjet paliativní přístup napříč našimi službami.

Díky tomu můžeme klientům i jejich rodinám nabídnout nejen odbornou zdravotní a sociální péči, ale také podporu v těžkých životních chvílích.

Mluvit o konci života má smysl

Jedním z hlavních poselství besedy bylo, že o závěru života má smysl mluvit včas.

Otevřený rozhovor může lidem pomoci ujasnit si, co je pro ně v životě důležité, čeho se obávají a jak by si přáli prožít poslední období svého života.

Právě proto projekt Paliativa Vsetín organizuje nejen besedy pro veřejnost, ale také vzdělávání pro zdravotníky a postupně přináší přednášky i do mateřských, základních a středních škol.

Cílem je jednoduchá věc:
aby lidé věděli, že v těžkých chvílích existuje pomoc – a že na konci života nemusí zůstat sami.

Kde najít více informací

Pokud vás téma paliativní péče zajímá nebo hledáte podporu pro sebe či své blízké, můžete se podívat na tyto stránky:

• https://paliativavsetin.cz

• https://www.umirani.cz

• https://www.cestadomu.cz

• https://www.mojesmrt.cz

Na těchto portálech najdete praktické informace o doprovázení blízkých, o možnostech paliativní péče i o tom, jak otevřít rozhovor o přáních pro závěr života.

Hostýn jako poslední velké přání

🌻 Když se člověk může vrátit na místo, které miloval celý život

Některá přání nejsou velká.
A přesto mají sílu obejmout celý život.

Paní Závadová (*1934) je u nás v domově pro seniory v Rožnově od ledna 2023. Drobná žena s klidným hlasem a hlubokou vírou. Když se zmíní o Svatém Hostýně, její oči se rozzáří.

„Já jsem tam chodila od mala,“ říká vždycky tiše.    
A v té větě je celé její dětství, mládí, rodina i víra.

Když už nejde o vyléčení, ale o kvalitu času

Zdravotní stav paní Závadové se postupně zhoršil. Dnes je imobilní a závislá na pomoci druhých. Je zařazena do paliativní péče.

Co to znamená v praxi?

Neznamená to vzdání se.
Neznamená to konec péče.

Znamená to, že už se nesoustředíme na léčbu nemoci, ale na to, aby paní Závadovou nic nebolelo. Aby měla klid. Aby mohla být se svými blízkými. Aby každý den – i ten poslední – měl smysl.

A někdy má smysl právě návrat.

„Mami, pojedeme.“

Se synem jsme si sedli a mluvili o přáních. O tom, co by jeho mamince udělalo radost.

Odpověď byla jasná: Hostýn.

Naposledy tam byla asi před dvěma lety. Od té doby jí to zdravotní stav nedovolil. Ale vzpomínky zůstaly silné. A touha také.

A tak jsme začali hledat cestu, jak to udělat možné.

S pomocí organizace Naděje na kolech, která zajišťuje převoz imobilních klientů, jsme naplánovali výlet. Nebyl to „jen výjezd“. Byl to návrat na místo, které člověk nosí celý život v srdci.

Ticho, které má váhu

Na Svatém Hostýně jsme navštívili baziliku. Náš kaplan, pan Michut, předem domluvil s místním farářem udělení svátosti pomazání nemocných.

Tichý okamžik.
Držení za ruku.
Slzy, které není třeba skrývat.

Poté jsme společně strávili čas na mši.

Paní Závadová byla klidná. Usmívala se. Syn ji držel za ruku.

Možná by někdo řekl: „Je to jen výlet.“

Ale nebyl to jen výlet.

Bylo to poděkování za život.
Bylo to rozloučení s místem, které ji formovalo.
Byl to návrat domů.

Paliativní péče je o příběhu člověka

Paliativní péče není jen o lécích a tlumení bolesti.

Je o tom, že člověka vidíme celého.
Jeho víru.
Jeho vzpomínky.
Jeho hodnoty.
Jeho rodinu.

Někdy to znamená upravit polohu na lůžku.
Někdy jen sedět a mlčet.
A někdy vyjet na Hostýn.

Každý takový den nám připomíná, že péče není jen práce. Je to vztah. Je to přítomnost. Je to odvaha být blízko i tehdy, kdy život křehne.

A právě v těch chvílích člověk ví, že to, co dělá, má smysl.

🌻
(Rodina paní Závadové souhlasila se zveřejněním příběhu i fotografií.)

Rautové snídaně jako součást života našich domovů

Rautové snídaně jako součást života našich domovů

Rautové snídaně nejsou v našich službách novinkou posledních týdnů. Naopak – od loňského roku se postupně staly pevnou součástí života v pobytových službách Sociálních služeb Vsetín. Dnes už je vnímáme jako přirozený prvek kultury péče, který propojuje výživu, volbu a společný zážitek.

Z původní myšlenky vyzkoušet jiný způsob podávání snídaně se postupně vyvinul model, který se osvědčil napříč zařízeními. Rautové snídaně se konají vždy první středu v měsíci a zapojují se do nich už téměř všechna naše zařízení pro seniory.

Zapojily se všechny domovy pro seniory

Rautové snídaně dnes pravidelně probíhají v Domovech pro seniory ve Valašském Meziříčí, na Jasence ve Vsetíně, v Rožnově pod Radhoštěm a také v Karolince. V Liptále, který je novým domovem, se tento způsob stravování postupně ladí spolu se zaměstnanci – plné zapojení zde plánujeme od června, až se stabilizují provozní procesy a tým.

Zkušenosti ze všech domovů jsou podobné: klienti oceňují možnost výběru, pestrost nabídky i příjemnou atmosféru společné snídaně. Každý si může vzít to, na co má chuť, a v takovém množství, které mu vyhovuje.

Nejen pro seniory – zapojily se i další služby

Postupně se do rautových snídaní zapojily také další pobytové služby. Domov se zvláštním režimem Pržno i domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) potvrdily, že tento model funguje i u klientů s jinými potřebami.

I zde se ukazuje, že možnost volby, vizuální podněty a klidné tempo snídaně podporují chuť k jídlu a pozitivně ovlivňují celkovou atmosféru rána.

Co se potvrdilo v praxi

Napříč službami zaznívá podobná zpětná vazba:

• klienti často snědí více než při běžném servírování,

• ráno je klidnější a méně „institucionální“,

• u stolů vzniká přirozený sociální kontakt,

• personál má okamžitou zpětnou vazbu na to, co klientům chutná.

Ano, rautová snídaně znamená vyšší nároky na přípravu a spolupráci kuchyně a pečujících týmů. Zkušenost posledního roku ale jasně ukazuje, že přínosy tuto náročnost vyvažují. Právě díky nasazení zaměstnanců se z rautových snídaní stal funkční a oblíbený prvek každodenního života v domovech.

Malá změna, která dává smysl

Rautové snídaně nejsou o „luxusu“. Jsou o respektu k individuálním potřebám, o podpoře chuti k jídlu a o důstojném začátku dne. To, že se z nich během jednoho roku stala pravidelná a očekávaná událost, bereme jako potvrzení, že jdeme správným směrem.

Děkujeme všem zaměstnancům napříč službami, kteří se na jejich přípravě podílejí – bez jejich práce by se z myšlenky nikdy nestala každodenní realita.