🌻 Když se člověk může vrátit na místo, které miloval celý život

Některá přání nejsou velká.
A přesto mají sílu obejmout celý život.

Paní Závadová (*1934) je u nás v domově pro seniory v Rožnově od ledna 2023. Drobná žena s klidným hlasem a hlubokou vírou. Když se zmíní o Svatém Hostýně, její oči se rozzáří.

„Já jsem tam chodila od mala,“ říká vždycky tiše.    
A v té větě je celé její dětství, mládí, rodina i víra.

Když už nejde o vyléčení, ale o kvalitu času

Zdravotní stav paní Závadové se postupně zhoršil. Dnes je imobilní a závislá na pomoci druhých. Je zařazena do paliativní péče.

Co to znamená v praxi?

Neznamená to vzdání se.
Neznamená to konec péče.

Znamená to, že už se nesoustředíme na léčbu nemoci, ale na to, aby paní Závadovou nic nebolelo. Aby měla klid. Aby mohla být se svými blízkými. Aby každý den – i ten poslední – měl smysl.

A někdy má smysl právě návrat.

„Mami, pojedeme.“

Se synem jsme si sedli a mluvili o přáních. O tom, co by jeho mamince udělalo radost.

Odpověď byla jasná: Hostýn.

Naposledy tam byla asi před dvěma lety. Od té doby jí to zdravotní stav nedovolil. Ale vzpomínky zůstaly silné. A touha také.

A tak jsme začali hledat cestu, jak to udělat možné.

S pomocí organizace Naděje na kolech, která zajišťuje převoz imobilních klientů, jsme naplánovali výlet. Nebyl to „jen výjezd“. Byl to návrat na místo, které člověk nosí celý život v srdci.

Ticho, které má váhu

Na Svatém Hostýně jsme navštívili baziliku. Náš kaplan, pan Michut, předem domluvil s místním farářem udělení svátosti pomazání nemocných.

Tichý okamžik.
Držení za ruku.
Slzy, které není třeba skrývat.

Poté jsme společně strávili čas na mši.

Paní Závadová byla klidná. Usmívala se. Syn ji držel za ruku.

Možná by někdo řekl: „Je to jen výlet.“

Ale nebyl to jen výlet.

Bylo to poděkování za život.
Bylo to rozloučení s místem, které ji formovalo.
Byl to návrat domů.

Paliativní péče je o příběhu člověka

Paliativní péče není jen o lécích a tlumení bolesti.

Je o tom, že člověka vidíme celého.
Jeho víru.
Jeho vzpomínky.
Jeho hodnoty.
Jeho rodinu.

Někdy to znamená upravit polohu na lůžku.
Někdy jen sedět a mlčet.
A někdy vyjet na Hostýn.

Každý takový den nám připomíná, že péče není jen práce. Je to vztah. Je to přítomnost. Je to odvaha být blízko i tehdy, kdy život křehne.

A právě v těch chvílích člověk ví, že to, co dělá, má smysl.

🌻
(Rodina paní Závadové souhlasila se zveřejněním příběhu i fotografií.)