Kaplan – člověk pro člověka

„Kaplan by měl být lidský, projevovat zájem o klienty, jejich blízké a personál,“ zaznělo na setkání kaplanů 10. listopadu v Domově pro seniory Jasenka. A právě tato věta nejlépe vystihuje, jak duchovní služba v našich domovech funguje.

Kaplan není „církevní úředník“. Je to průvodce, který nabízí službu přítomnosti – naslouchá, je nablízku, pomáhá člověku hledat smysl, smíření nebo klid. Jeho role stojí na důvěře a lidskosti, ne na víře samotné. „Nejde o žádné násilné obracení, ale o duchovní povzbuzení, o rozhovor, který dává naději,“ shodli se účastníci setkání.

Kaplan v týmu

Kaplani jsou součástí multidisciplinárních týmů – spolupracují s aktivizačními pracovníky, koordinátory paliativní péče i s vedoucími domovů. Pomáhají formulovat přání klientů v závěru života, mohou být přítomni rodinným konferencím a přispívají k plánům péče o klienta v závěru života.

V Domově seniorů ve Valašském Meziříčí působí jako kaplan trvalý jáhen Petr. Zajišťuje duchovní péči o klienty, včetně vedení bohoslužeb slova a individuálních návštěv u osob, které se z důvodu zdravotního stavu nemohou účastnit společných setkání. Podle potřeby také doprovází klienty při životních událostech, jako jsou pohřební či svatební obřady, nebo zajišťuje kontakt s knězem v případě zájmu o svátost smíření či pomazání nemocných. Veškeré duchovní služby jsou poskytovány na základě přání klienta, s ohledem na jeho vyznání a přesvědčení. Naši kaplani působí zpravidla na zkrácený úvazek, jehož rozsah se odvíjí od velikosti zařízení, přičemž jejich role se postupně stává přirozenou součástí komplexní péče o klienty.

Pomoc i pro zaměstnance

S kaplanem si mohou promluvit i zaměstnanci. Mnozí z nich se setkávají s odchodem klientů a často nemají prostor ztrátu zpracovat. Právě tady může duchovní doprovázení pomoci, nejen rozhovorem, ale i malým rituálem, vzpomínkou, sdílením.
Z těchto potřeb vznikl i nový návrh „Hodinka s kaplanem“. Nově by jednou měsíčně měl být kaplan v domově k dispozici zaměstnancům, kteří chtějí přijít, povídat si, nebo jen chvíli být. Dobrovolně, bez tlaku, v bezpečí a důvěře.

Paliativní kávička a další inspirace

Z Tovačova, kde působí kaplan na plný úvazek, přichází inspirace na „Paliativní kávičky“ – krátká pravidelná setkání personálu s kaplanem nad kávou. Sdílí se zážitky, vzpomíná se na klienty, kteří odešli, mluví se o věcech, o nichž se běžně těžko mluví. Mnozí zaměstnanci potvrzují, že právě tato neformální setkání pomáhají udržet duševní rovnováhu a posilují soudržnost týmu.

Čtyři klíče života

Kaplani při své práci vycházejí z čtyř „klíčů“, které pomáhají člověku v bilanci života:

• Láska – miloval jsem a byl jsem milován?
• Vděčnost – za co mohu být vděčný?
• Odpuštění – odpustil jsem druhým i sobě?
• Propuštění – mohu odejít v pokoji?

Tyto otázky nejsou jen pro věřící. Každý z nás se k nim někdy v životě vrací a právě kaplan může být tím, kdo u toho tiše a s respektem stojí.

Vzdělávání a profesionalita

Aby se člověk mohl stát kaplanem, musí mít teologické vzdělání (alespoň bakalářský titul) a absolvovat roční výcvik nemocničního kaplana. Naši kaplani se dále vzdělávají, účastní se kurzů krizové intervence a poradenství pro pozůstalé. Jsou také zapojeni do supervizí a celoživotního vzdělávání pod vedením olomoucké arcidiecéze.

Koordinátorka nemocničních kaplanů paní PhDr. ThLic. Marta Hošťálková, Th.D., Ph.D. připomněla, že kaplan má být především „člověk pro člověka“ citlivý, empatický, lidský. „My bychom měli být kaplany naděje,“ dodala.

💬 Pokud byste si chtěli s kaplanem popovídat, zeptat se na něco nebo jen sdílet, co vás trápí – neváhejte se obrátit na kaplana vašeho domova. Je tu i pro vás.